Seznam skladeb:	1.	Žuna, žuna pěkný vták	3:49
	2.	V Hodoníně za vojáčka	2:53
	3.	Co sa stalo vnově	6:02
	4.	Za mořem je bílá rúža	2:02
	5.	Ked sem já byl	1:16
	6.	Písně z moravského pole	6:29
	7.	Vínečko, né voda - Páslo dívča páva	3:11
	8.	Za Moravú na horách	9:10
	9.	Ešče vínko nevykyslo	1:45
	10.	Vrtěné z Podluží	6:29
	11.	Nepi, Jano, nepi vodu	1:26
	12.	Ked sem išel okolo vrat	2:37
	13.	U Dunaja šaty prala	1:58
	14.	Gúlalo sa červené jabúčko	3:07
	15.	Na horách, na dolách	3:11
	16.	Pod Verónú, pod tým kopcem	2:01
	17.	Dyž sem já byl malej chlapec	1:48
	18.	Ked se išél zrána	1:48

Zpívají:

František Zachovalý (1-4,6,8,10-17)
Miroslav Zachovalý (2,4,10,13,14)
Jan Zaviačič (7,9)
Martin Zachovalý (18)
Sbor muzikantů (7,9,11,14)

Hrají:
Cimbálová muzika Břeclavan (4,6,12,14,15,16,18)
s primáši Josefem Kobzíkem a Miroslavem Zachovalým (16)
Cimbálová muzika Moravia (2,5,7,9,11)
s primášem Miroslavem Zachovalým
Cimbálová muzika Technik Ostrava (1,10,13)
s primáši Miroslavem Hlostou a Jiřím Crhou
Cimbálová muzika Vonica Krumvíř (17)
s primášem Miroslavem Zachovalým

Jan Rokyta st. - cimbál (3,8)
Jan Rokyta ml. - zobcová flétna (3)

Hudební úpravy:
Josef Kobzík (4,6,12,14,15,18)
Jan Rokyta st. (1,3,8-11,13)
Miroslav Zachovalý (5,9,16)
Jan Kachyňa (17)
František Macinka (2)
Jan Zaviačič (7)

Výběr a sestava: František a Mirek Zachovalí, Jan Rokyta
Snímky vznikly z veřejných vystoupení a rozhlasových nahrávek pořízených v letech 1980-1992.

Sleeve-note:

Protagonisté našeho hudebního nosiče skutečně tvoří dvojici - a to ledajakou. Jsou na den stejně staří - či vlastně mladí, oba pocházejí z Velkých Bílovic u Břeclavi, mají shodná příjmení a jsou si navzájem velice, velice podobní…

František a Miroslav Zachovalí jsou zkrátka a dobře dvojčata - rodinná, pěvecká i muzikantská. Během svého folkloristického života prošli břeclavskými muzikami PODLUŽAN a zejména BŘECLAVAN, působili také v kapelách rodného Hanáckého Slovácka, z nichž jmenujme především VONICU z Krumvíře, vedenou po léta rovněž velkobílovickým rodákem Janem Kachyňou. Znaky folkloristického i osobního přátelství nese Františkova a Mirkova spolupráce s ostravskou cimbálovkou TECHNIK, vlastní tvůrčí záměry realizovali v muzice MORAVIA, v současné době pak v Cimbálové muzice MIRKA ZACHOVALÉHO.

Naši bratři si svět hudebního folkloru mezi sebou dobře podělili, zatím co těžiště Mirkovy činnosti je spíš v muzikantských, přesněji řečeno v primášských, ambicích a dramaturgii, František je celou svou bytostí zpěvák. Zpěvák velmi výrazný a přesvědčivý, navazující na historickou linii pěveckého chlapství na Podluží. Je vlastníkem lehkého, tmavě dozrávajícího tenoru (i ta vinná terminologie je tu zcela na místě - oba chlapci se ve víně vyznají více než dobře).

Dobrá polovina titulů je věnována lidové písni z Podluží. Starší baladické tvary pocházejí ze zpěvníku "Lidové písně z Podluží", který zpracovala v roce 1920 Františka Kyselková (z popudu Leoše Janáčka) jako repertoárový profil vynikajícího zpěváka Jana Turečka (1835-1921) z Tvrdonic. Z dalších pramenů je tu prvá sbírka moravských lidových písní Františka Bartoše z roku 1882, dále rukopisný fond ÚEF v Brně, Poláčkovy "Slovácké pěsničky" a konečně také Sušilova sbírka. Dva repertoárové doteky rodného Hanáckého Slovácka pocházejí ze sbírky Hynka Bíma "Lidové písně Hustopečska". Zbylé písně patří do rodiny těch obecně známých s transregionálním rozšířením a oblibou.

Jako u většiny soudobých zvukových podob hudebního folklóru, i zde se setkáváme s rozdílným pojetím zpracování tradičního materiálu. S obdivem tu připomínám vynikající dramaturgický cit a geniální smysl pro výběr a řazení písní legendárního břeclavanského primáše Josefa Kobzíka (1929-2000). Zanechal ve svém odkaze pro Podluží víc, než kdokoliv jiný, objevil výsostně pravidelný model regionálního muzikantského stylu své nejjižnější Moravy.

Nahrávky ostravského hudebního studia Českého rozhlasu znějí v duchu pokorném, přitom ale muzikantsky poučeného přístupu k pramenným odkazům. U balad jsme se snažili o vytvoření střídmého hudebního prostoru, který je dobrým domovem poetického i nápěvného poslání příběhů...

Snímky s muzikami Vonica a Moravia jsou svědectvím praktického muzikantského a pěveckého života obou bratrů na rodné jižní Moravě - tady určitě stojí za to připomenutí spolupráce s Janem Zavičičem, který se ostatně na našem nosiči představuje také jako výrazný zpěvák, v obou uvedených kapelách.

A je tu ještě jeden zpěvák, který se představuje v samém závěru. Chlapecký hlas Martina Zachovalého zní nejenom jako pokračování ryze rodového odkazu otce Františka, nabízí i symboliku mnohem obecnější - předávání bohatství lidové hudební tradice jižní Moravy z generace na generaci. K tomu chce svým dílem přispět i tento náš společný počin....

Jan Rokyta