Seznam skladeb:	1.	Pod horů je jatelinka	3:21
	2.	Popovská muzika	2:23	podle zápisu Hynka Bíma 1913
	3.	A horečky, kopečky - Vy hajníci, hory hajte	2:50	dvě písně z Valašské Bystřice
	4.	A červená zelená	1:45	píseň při čepení nevěsty od Vsetína
	5.	Okolo Strážnice - Gdo to milý jakživ slyšél	2:54	píseň a verbuňk ze Strážnice
	6.	K Polánce cestička šlapaná	1:33	mládenecká od Vsetína
	7.	Z večera jablúňku sadila	2:02	lyrická dívčí od Valašského Meziříčí
	8.	Písně z Vizovska	4:29
	9.	Ej, moja mila na kapure stála	1:30	čardáš ze Zemplína
	10.	Jihoslovenské čardáše	3:59
	11.	Píšťalenka píská	2:46	populární slovenský čardáš
	12.	Ukolébavky z Kopanic	3:19	z moravsko-slovenského pomezí
	13.	Tance ze Strážskeho	1:51	Zemplín
	14.	Zdola ponickyho mlyna	3:08	čardáš z Podpolaní
	15.	Terchovské obmeny	1:41	variace na lidový nápěv z Terchové

Sóla zpívají:
Jarmila ŠULÁKOVÁ (1,9,14)
Naděžda DRESLEROVÁ (Vahalíková) (4,7,12)
Josef LAŽA (3,6,11)

Cimbálová muzika TECHNIK
Primáš: Zdeněk MRÁZ
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA

Hudební režie: Jaroslav Krček
Zvuková režie: Jiří Otčenášek
Technická spolupráce: Vladimír Kraffer
Nahráno ve studiu ostravského rozhlasu 2. a 3. června 1969

Sleeve-note:

Milí hudci a zpěváci, a především Ty milý posluchači,
naše nahrávka je opravdu neobyčejná. Vznikla – jak už je v Ostravě obvyklé – vlastně „po šichtě“, tuším za dvě odpoledne a dva večery. Víc času naše muzika nepotřebovala ; na nahrávací tým firmy Supraphon prostě vychrlila všechno to, co bylo třeba a „šmytec“ ….

Hráli a zpívali jsme rádi, s potěšením, ukázněně, a velice, velice rychle ; nad některými tempy dodnes potěšeně kroutím hlavou. Josef Laža, Jarmila Šuláková a Naďa Vahalíková dali svými hlasy nahrávce šmrnc, který tehdejší LP desku ozdobil a proslavil. Připomenu tu, že nahrávka měla největší ohlas především mezi cimbálovými muzikami severní a jižní Moravy ; zcela v souladu s postulátem klasika kontráše Jury Šmída : ” ….úkolem naší muziky je svou dobrou hrou rozčílit co nejvíce ostatních cimbálovek …“.

Hráli a zpívali jsme – jako každá mladá kapela – především to, co nás vzrušovalo jak folklorně, tak také hudebně ; tyto přitažlivosti se vlastně staly dramaturgickými východisky reportáru, který nabízíme k laskavému poslechu všem, které jsem v úvodu oslovil.

Ať vám valašské, moravsko-slovácké a slovenské melodie znějí chutně a přitažlivě ; žádný jiný úmysl muzika TECHNIK nikdy neměla, nemá a mít nebude. A to už má letos ČTYŘICET ROKÚ …..

Jan Rokyta (léto 1998)

P.S.: Zvukový ideál byl na sklonku šedesátých let zcela rozdílný od dnešního ; všechno se odehrávalo ve velkém, až “jeskynním” prostoru, zpívání neznělo posluchači přímo “do ouška” a intimně ; mnohdy vznikala jakási zvuková “guča”, mám-li použít moji přesnou valašštinu. Za zvukové obrození vzdávám tímto dík Ivo Roubalovi, Pavlu Löffelmanovi a Pavlu Rokytovi. Omladili nahrávku technicky a neuvěřitelně – však JINÉ omlazení nepotřebovala.