Seznam skladeb:	1.	Už sa jaseň blíží pomalučky	3:22	text posledních 2 slok L Vaculík
	2.	U nás na Moravě	5:55	fejeton
	3.	Ej, Košute, Košute	1:45	milostná od Vsetína
	4.	Vyjdi ně, slunéčko, nad zálesí	3:57
	5.	Dyž sem byl malučký	2:08
	6.	Už je, chlapci, malý termín	8:24	fejeton
	7.	Zešli zme sa třé mladenci	4:00	žertovná
	8.	Aj, dobře to král Šalamún znamenál	2:00
	9.	Presmutná neděla	2:17	slovenská verze
	10.	Smutná neděle	2:16	slovenská verze - text: K Šiktanc
	11.	Pravili předkové naši	1:00
	12.	Poručál rozkazač	3:12
	13.	Už jedenkráť ten čas přišel	3:42
	14.	Císařu Františku, malú krajinu máš	3:05
	15.	Ladění	4:22	fejeton
	16.	Jabléčka už dozrávájú	2:32
	17.	Radosti, radosti	2:54	text poslední sloky L.Vaculík

Úprava písní: Jan Rokyta
Ludvík Vaculík zpívá, čte své fejetony a průvodním slovem opatřil

Spoluúčinkují:
Cilka Vaculíková - sólo zpěv (16)
Jan Rokyta - cimbál (3,4,6,11)
Jiljí Dybal - violoncello (4)

Ostravská cimbálová muzika TECHNIK (1,5,7-10,12-14,16,17)
primáši: Miroslav Hlosta a Jiří Crha

Hudební režie : Vladimír Studnička
Zvuková režie : Ivo Roubal

Nahráno ve studiu Českého rozhlasu Ostrava v květnu 1991 až únoru 1993
Vydáno ve spolupráci s Lidovými novinami

Sleeve-note:

Radosti, radosti…

Tímto názvem ustupuju vkusu laskavého vydavatele, jenž myslí, že takto kýčovitý je vkus laskavého posluchače. Tomu tedy pravím, že z radosti jsem si zpíval málokdy a že užitečněji se zpívá ze smutku. Však také ta pěsnička o radosti, pochybně valašská, je smutná a valašský úškleb jsem do ní poslední slokou přidal já. Ze stesku zpívala maminka, když nás kolébala. O tom píšu ve slově "Ladění" Její písně, musím říct, moc folklorní nebyly : " Za horou, za lesem v hustém háji jest tam hrob obklopen květinami" byl "hit" jejího mládí. Původní písně u nás tehdy už zmizely a uchylovaly se do sbírek, kde jsem je potom potkával. Teprve v cizině, ve 40 kilometrů vzdáleném zlém Zlíně, jsem ve stesku po domově nacházel ve zpěvnících jeho řeč, nálady i milé předměty bývalého života. Potom v Praze, a hlavně na vojně!

A vůbec upozorňuju, že tyto pěsničky a všecky, které si zpívám, nejsou možná folklor. Já vlastně ani, co je to folklor, nevím ! Pro mne jsou to praktické, po ruce jsoucí pomůcky k ovládnutí, vyjádření a využití životních situací. Když například se mi stalo něco špatného a nenapravitelného, měl jsem na to písničku o vodě, která "všecky mosty zebrala, ten poslední nechala", a ten most byla ta písničky. Nedělám si také výčitky z toho, když k té písničce přidám pár svých slok. Dobrý folklorista to samozřejmě musí odmítnout, ale ještě lepší folklorista uzná, že je to správné, vždyť tak ty pěsničky vznikaly. Takovým ještě lepším folkloristou v mém případě byl Jan Rokyta.

On a jeho muzika mi umožnili, abych také já něco měl z té "sametové" revoluce. Protože svobody slova, té já měl, kolik jsem si dovolil ! Ale zazpívat si z valašskou muzikou - to jsem prv nemohl, oni by ji zavřeli a mne nechali.

Ludvík Vaculík